(13. 7. 2020) Jak vnímají obyvatelé a návštěvníci veřejný prostor sídliště Vlasta? Podle výsledků ankety, která proběhla v rámci festivalu m3 – umění ve veřejném prostoru, spíše nepříznivě. Je poměrně přehledný a většina respondentů se v něm přes den cítí celkem bezpečně. Není však vizuálně atraktivní ani příliš neláká k pobývání. Mnohé prvky a mobiliář jsou značně zchátralé.
O uměleckých dílech, která se nacházejí ve veřejném prostoru sídliště Vlasta, ví nejen naprostá většina obyvatel sídliště, ale i většina účastníků ankety, kteří zde nebydlí. Ti, kteří znají sochy a sousoší Vendelína Zdrůbeckého, k nim mají převážně pozitivní vztah. Vnímají je jako vkusné oživení veřejného prostoru. Všímají si jejich nedobrého stavu a uvádějí, že by si zasloužily lepší péči.
Odpověď na otázku určenou rezidentům, “Jak se vám žije na sídlišti Vlasta?”, vyznívá výrazně pozitivněji než hodnocení veřejného prostoru. Naprostá většina respondentů je spokojena se standardem bydlení, který revitalizované panelové domy nabízejí. Především ale oceňují výbornou dostupnost sídliště městskou hromadnou dopravou a širokou nabídku zboží a služeb v blízkém okolí. Naopak jednoznačně negativně hodnotí možnosti parkování pro rezidenty.
Je sídliště Vlasta anonymní králíkárna nebo panují mezi sousedy vřelé vztahy? Výsledky ankety nevypovídají ani o jednom z extrémů. Velikost domů a postupná obměna obyvatel přirozeně vedou k určité neosobnosti. Přesto se naprostá většina rezidentů domnívá, že se sousedské vztahy v posledních letech nezhoršily. Polovina respondentů by v případě potřeby svěřila někomu ze sousedů klíče od bytu nebo je požádala o krátké pohlídání dětí. To je jednoznačně pozitivní indikátor kvality sousedských vztahů.
Radnice je pro naprostou většinu obyvatel sídliště vítaným sousedem. Nejen, že mohou své úřední záležitosti vyřídit “za rohem”. Objekt radnice také tvoří důležitou protihlukovou bariéru od velmi frekventované Vršovické ulice. Bezprostřední sousedství radnice bohužel prozatím nepřispívá k tomu, aby byl veřejný prostor sídliště vzhledný a opravdu dobře udržovaný. Rezidenti by uvítali, kdyby přízemí radnice bylo po rekonstrukci živější, otevřenější a nabízelo více služeb.
Účastníků ankety jsme se také ptali na jejich vztah ke Kulturnímu domu Eden. S přibývajícími lety, kdy je uzavřený a chátrá, roste počet obyvatel desítky, kteří již nemají žádné vzpomínky na jeho fungování, a také těch, kteří se okolo něj čím dál více bojí chodit. Přesto přibližně polovina respondentů zvolila možnost, že je architektonickou památkou, která by se měla zachovat a zrekonstuovat. Z komentářů na konci ankety nicméně vyplývá, že pro mnohé zastánce zachování je důležité zachovat (nebo lépe řečeno obnovit) jeho náplň společenského a kulturního centra čtvrti, spíše než formu (stávající architektonickou podobu).
Seznamte se s podrobnými výsledky ankety zde.