2.1.8 K jaké změně došlo v procentech plochy zastavěného území městské části, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků (neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)?

Dle poskytnutých dat z IPR, který vycházel při výpočtech z dat ČÚZK (Český úřad zeměměřičský a katastrální), tvoří z cca 48 % území MČ Prahy 10 zpevněné plochy (budovy, zastavěné plochy, nádvoří, komunikace). V roce 2016 to bylo 47,8 % a v roce 2020 48,1 %. Pokud se použijí data rozlohy budov z digitální technické mapy Prahy místo dat o budovách z ČÚZK, je rozloha zpevněných ploch o něco vyšší – 49,2 % v roce 2016 a 49,6 % v roce 2020. Trend rozlohy zpevněných ploch na území Prahy 10 je tedy mírně rostoucí. Odkanalizováno bylo celkem 61,1 % území MČ Prahy 10 v roce 2016 a 61,2 % v roce 2020.

Odborným odhadem na základě uvedených informací, kdy plocha odkanalizování do ČOV zůstává v podstatě stejné a rozloha zastavěných ploch mírně roste, lze předpokládat, že změna na zanedbatelné rozloze městské části a že se ve většině případů musí jednat o revitalizace dříve nevyhovujícího stavu. Ze známých projektů vedoucích k odvodu dešťové vody se jedná o revitalizaci lokálního prostoru u Obchodního centra Cílna Zahradním Městě. Tato zdokumentovaná rekonstrukce se rozprostírá zhruba na 0,3 ha z 1860 ha MČ Praha 10.

K dílčím pozitivním změnám v dané oblasti nakládání s dešťovými vodami dochází průběžně, a to jak kulturou výstavby na území MČ Praha 10, tak uvědoměním si důležitosti nakládání s vodou ve městě. Úpravy veřejných prostor se snaží v maximálně možné reálné míře využívat potenciál vody v území jejím zadržováním, postupným vsakováním či využitím pro následnou závlahu.

MČ Praha 10 v minulosti také aktivně spolupracovala na tvorbě stále nedokončeného „Generelu odvodnění hl. m. Prahy“.