5.3.5 Došlo ke snížení výskytu virové hepatitidy typu A? B? C? Byl nalezen zdroj?

Hepatitidy (žloutenky) představují skupinu infekčních onemocnění s různými původci, která mají podobné klinické příznaky a průběh. Běžně se u nás setkáme s hepatitidou typu A, přezdívanou „nemoc špinavých rukou“. Hepatitidy typu B a C se mohou přenášet krví, pohlavním stykem, také z matky na plod i mateřským mlékem. V posledních letech přibývá také infekční hepatitidy typu E, která se šíří podobně jako hepatitida A fekálně-orální cestou, prostřednictvím infikované vody nebo potravin.

Výskyt hepatitidy A je v posledních letech v Praze nízký, příznivý, výraznější epidemii pozorujeme pouze v prvním sledovaném roce, 2008. V posledních letech jsou v absolutních číslech potvrzeny v Praze desítky případů ročně, v posledním sledovaném roce, 2019, bylo hlášeno nejméně případů za celou dobu sledování, 19 nemocných.

V Praze i celé České republice dochází dlouhodobě k poklesu incidence žloutenky typu B, situace je tedy příznivá, i když výskyt v Praze přesahuje průměr České republiky. Na tom se zřejmě podílí sociální faktory, zejména kumulace osob s rizikovým způsobem života v hlavním městě. Zřetelný pokles incidence v průběhu sledovaných let je projevem pozitivního vlivu plošného očkování proti této nemoci. V posledních letech je v Praze potvrzeno okolo 10 případů této nemoci ročně.

U infekční žloutenky typu C dochází v rámci České republiky k mírnému vzrůstu počtu potvrzených případů, po r. 2016 se stoupající trend zastavuje. V Praze je situace opačná, původně výrazně vyšší výskyt oproti průměru ČR se podařilo snížit, na čemž se jistě podílí do značné míry osvěta a testování v rizikových komunitách. V posledních letech se incidence neliší od situace v celé ČR. V absolutních číslech bývá zjištěno v posledních letech okolo 130 onemocnění tímto typem žloutenky ročně, v roce 2019 došlo poprvé k poklesu pod 100 onemocnění – bylo potvrzeno 99 případů. Skutečný počet nemocných touto nemocí však bude jistě vyšší, neboť právě vzhledem k šíření zejména v problematických komunitách, mezi nitrožilními uživateli drog, osobami bez domova atp., řada nemocných po dlouhou dobu nevyhledá lékařskou péči.

Výše zmíněná infekční hepatitida typu E je ve statistikách sledována od r. 2016. V Praze je ročně potvrzeno několik desítek případů.

Celkově lze shrnout, že nákazová situace je v případě infekčních hepatitid v Praze v posledních letech poměrně příznivá.